Prosinec 2010

nosorezec

16. prosince 2010 v 15:40 | kveta
Obrněnec na vymření?
       Srstnaté nosorožce z doby ledové možná nevyhladila změna klimatu, ale pravěcí lovci, od té doby nepřetržitě ubývá i všech ostatních příslušníků tohoto druhu a jejich poslední šance je cílený odchov.
        Nosorožce indického proslavila skvělá rytina Albrechta Dürera. Umělec věrně zobrazil všechny záhyby jeho kůže, ovšem s naznačenými nýty, jako by šlo o kovové brnění. O takovou trofej se pochopitelně v koloniálních dobách ucházely tisíce bílých dobrodruhů a každý majitel vycpané nosoroží hlavy svým hostům neopomněl zdůraznit zákeřnou bojovnou povahu obrovského zvířete"se zlýma prasečíma očkama".
        Lov a rozšiřování zemědělské půdy jsou hlavní příčinou toho, že dnes zbývá něco kolem 2000 nosorožců indických. Jejich populace se bohužel rozdělila na dvě izolované skupiny. V indickém Ásamu žijí v mokřadních porostech sloní trávy spolu s posledními divokými buvoly a tygry. Zbytek nalezl útočiště s obdobnými přírodními podmínkami až v Nepálu.
         Zoologové s překvapením konstatovali, že se obě skupiny liší stavbou lebky a v zajetí je problém jejich příslušníky vzájemně zkřížit. Že by pávě vznikaly nové poddruhy a v budoucnosti samostatné druhy? Záchrana dvou poddruhů by byla dvakrát obtížnější než uchovat jden celistvý druh se 2000 zvířat.
         Zoolog ostravské zoo Jan Pluháček ovšem tvrdí, že za vysokou úmrtnost mláďat nemůže odlišnost poddruhů, ale nezkušenost části chovaných samoc, at z ásamské nebo nepálské skupiny. To by dávalo nosorožci indickému lepší šance na přežití v zoologických zahradách a snad i v přírodě.
ObrazekNosorožec dosahuje v kohoutku výšky až 2 m při hmotnosti 2 t. Živí se trávou, bambusovými výhonky a polními plodinami. Dožívá se 50 let. Samice po 16 měsících březosti rodí jediné mládě.
Obrazek1. Jeho kůže je na plecích silná až 6 cm, jinde je tenčí a bohatě prokrvená, takže ho trápí klíšťata a komáří.
2. V Nepálu se tito samotáří vzájemně více tolerují než v rozlehlých indických mokřadech na 1 km2 jich zde najdeme až 5.
3. Na pastvě ho často doprovázejí volavky lapající hmyz, který tento obr vyplaší. Na oplátku ho bystrozrací opeřenci včas varují před nebezpečím.
4. Mládě denně vypije 25 l mateřského mléka, které je chudé na tuky, ale bohaté na cukry a bílkoviny.

Bílí a růžoví hroši

16. prosince 2010 v 15:38 | kveta

Problémy bílých a růžových hrochů

I když zde byl zmíněn albinismus a je teoreticky možné, že by se takový hroch mohl vyskytnout, jedná se zřejmě u všech pozorovaných růžových hrochů o leucismus. Žádný z nich totiž neměl růžové oči a u všech se na kůži vyskytovaly tmavé skvrny.
Pomineme-li tedy problémy se zrakem u případných albínů, je pravděpodobně největším problémem růžového hrocha spálení od slunce. Melanin totiž slouží jako ochrana proti slunečním paprskům a UV záření. Nicméně hroši jsou chráněni ještě svým speciálním potem a všichni, kteří byli pozorováni, byli dospělí a očividně zdraví.
Ostatní zvířata mají ale s albinismem nebo leucismem daleko více obtíží. Jako lovci jsou ihned zpozorováni kořistí a mají malou šanci něco ulovit; jako kořist jsou zase velice nápadní pro predátory. Nic z toho růžový hroch řešit nemusí. Sám neloví a pokud se dožije dospělosti, od šelem mu nic nehrozí. A obrázky jasně dokazují, že může žít mezi normálními hrochy a ti ho bez problémů akceptují. A kdyby mu snad jeho barva vadila, může se kdykoliv vyválet v bahně...

fredka

16. prosince 2010 v 15:34 | kveta
Je spousta věcí, které o fretkách sice životně nutné vědět nepotřebujete, ale přesto mohou být zajímavé. V této rubrice nenajdete takzvaně užitečné informace, ale spoustu zajímavostí pro ty, kteří o fretkách všechno nutné vědí a přesto se touží dozvědět víc třeba o jejich původu, historii využití, barevných formách, ...
fredka