o zviratech

20. října 2010 v 17:28

Tajemství sloního troubení

Jak komunikovali druhohorní ještěři? Charakteristické sloní troubení zná pravděpodobně každý, a to ať již z filmu či zoologické zahrady.
Avšak to, co slyšíme, jsou pouze vyšší harmonické frekvence základního zvuku o velmi nízké frekvenci (v desítkách Hz), který již neslyšíme a který je pro nás infrazvukem. Vlnění o tak nízké frekvenci se však může šířit i zemí. Není vyloučeno, že sloni tohoto způsobu komunikace skutečně využívají, protože
zemí se tento signál šíří dále než vzduchem. Sledování chvění půdy není v živočišné říši ojedinělé. Důležité informace přináší např. hadům, kteří však tímto způsobem pouze sledují okolí a nevyužívají jej k vzájemné komunikaci. Podle některých hypotéz podobným způsobem komunikovali i druhohorní ještěři.

10 NEJ ze světa savců

Člověku nejbližšími tvory jsou savci. Máme je nejraději a nejvíce se o ně zajímáme. V následujících řádcích se podíváme blíže na tělesné schránky a porovnáme některé výkony. Jak dopadá člověk v konfrontaci se svými "příbuznými" bez použití technických vymožeností?
1. Nejtěžší
Plejtváci jsou vůbec nejtěžšími žijícími savci, jejich hmotnost se pohybuje kolem 100 tun. Určení hmotnosti živého zvířete je obtížné, protože u mrtvého jedince může dojít ke ztrátě krve a jiných tělních tekutin. V roce 1948 byla ulovena 26,5 m dlouhá samice, která byla celá vážena po kusech. Součet hmotností masa, krve i obsahu žaludku se rovnal váze 134,2 tun. Údajně nejtěžším jedincem byla dospělá samice plejtváka obrovského, která vážila 190 tun. Nejtěžším člověkem na světě je Baster Simkus z Dallasu (*1959), který se svým apetitem dosáhl v roce 1995 plných 610 kg živé váhy. Po dlouhé dietě nyní údajně váží 97 kilogramů a čeká ho odstranění 22 kilogramů přebytečné kůže. Ze současných suchozemských savců je největší a nejtěžší slon africký (Loxodonta africana).

Dokáží zvířata mluvit ?

Ani nejnovější snahy najít opravdovou živou komunikaci mezi lidmi a zvířaty nepřekročily rámec nesplněných přání. Experimenty s dorozumíváním zvířat (biokomunikace) však potvrdily, že s výjimkou opravdové řeči četní jiní živočichové člověka při dorozumívání výrazně předčí. Samozřejmě bez pomoci techniky!
V popředí vědeckého zájmu zůstávají delfíni, kteří navzájem komunikují lépe než nejbližší příbuzní lidí - lidoopi. Ti ovládají asi 40 signálů, zatímco kytovci ve vodě o třetinu více.Hranice, kdy člověk ještě něco prostým sluchem vnímá, je 20 tisíc zvukových kmitů v sekundovém intervalu. Delfíni zvládnou zvuky (ultrazvuky) až do 240 000 kmitů (240 kiloHertz - kHz). Mají totiž nesmírně citlivý echolokační smysl - registraci ultrazvuku, který vyšlou a on se zpětně k nim odrazí od překážky. Tím se jim podobají kosatky, vorvani a někteří jiní tvorové ve vodě. Tou se zvuk šíří čtyřikrát rychleji než vzduchem (1440 m/sekundu).Tak vodní obr třeba zjistí, že tři kilometry od něj plave dvoumetrová ryba. Pouhým uchem nezachytíme ani komunikaci mezi mravenci, hraboši, o netopýrech nemluvě.

Co možná nevíte o mravencích !

Zatím bylo popsáno o něco méně než 10 000 mravenčích druhů a nejméně dvakrát tolik na své objevení teprve čeká. Celkem je na světě zhruba deset tisíc biliónů mravenců,kteří váží stejně jako veškeré lidstvo.
Aby člověk dokázal totéž co mravenec,musel by běhat s 300 kg břemenem několikrát denně sem a tam po 15 km dráze rychlostí 24 km/ hod.
Mravenci určují vývin stovek druhů rostlin a živočichů a jsou hned po žížalách největšími přemisťovateli zeminy na planetě
Mravenčí dělnice nemusí mít jednu uniformní velikost. Největší velikostní rozdíly jsou asi u tropických listových mravenců rodu Atta, kde obří vojáci váží 300 x více než nejmenší dělnice.
Zvláštní kastu "vrátných" najdeme u našeho mravence Camponotus truncatus.Ten žije uvnitř větviček a svou hlavou přesně ucpává vchody do hnízda tak,že nejsou zvenku zjistitelné. Reaguje pouze na speciální signál normálních dělnic. Teprve pak trochu ustoupí a vpustí je dovnitř nebo ven.

Co možná nevíte o zebrách !

Pasoucí se stáda zeber se stala jedním z nejznámějších symbolů afrických plání. Tito mírumilovní býložravci spásají trávu rozlehlých savan a žijí v neustálém strachu před velkými dravci. Nejnovější výzkumy českých vědců však odhalily v povaze zebřích samců vražednické sklony.
Jejich pozorování naznačují, že by pověstné zebří pruhované »pyžamo« mohlo stejně dobře být i vězeňským stejnokrojem.
Nově odhalenými delikventy jsou samci zebry stepní (Equus burchelli), kteří zabíjejí mláďata ve vlastním stádu nebo nutí březí klisny, aby potratily ještě nenarozená hříbata. Nejedná se o žádný zločin z vášně, vládcové zebřích harémů mají své jednání promyšlené do nejmenších podrobností. Velice dobře vědí, kdy budou mít ze svého jednání užitek. Ve světě zvířat neexistují žádné morální zábrany. Jakákoli cesta, která vede k tomu, aby jedinec předal co nejvíce genů do další generace, je cestou správnou. Nezáleží na tom, jestli někdo jiný utrpí újmu. Přirozený výběr se již postará, aby se jednostranně výhodné násilnické sklony šířily dál.

Mnohá zvířata srší neobyčejnou inteligencí 

Mohou být ryby, nebo ptáci inteligentní? Dokáží zvířata vědomě používat nástroje? Mají některé vlastnosti, které jsou známé jen u lidí? To jsou některé z otázek, které trápí odborníky i laiky. Díky moderním technologiím věda stále více dochází k reálným poznatkům, že naši zvířecí přátelé v sobě skrývají dosud netušené schopnosti.
Čas od času se setkáváme se zprávami o neobyčejně inteligentních psech, kteří rozumí každému slovu, obdobně chytrých kočkách, papoušcích, kteří nejen opakují, ale sami si vymýšlejí slova, počítajících a mluvících koních, opicích s lidskými vlastnostmi, či o jiných neobvyklých projevech zvířecí inteligence. Většinou však jde jen o zbožná přání chovatelů, aby jim jejich miláček porozuměl. Ve světě zvířat je však řada případů, které byly vědecky přísně prozkoumány a závěry zní často mnohem zázračněji.

Mnohá zvířata srší neobyčejnou inteligentni

Žraloci reagují na magnetické pole
O tom, že zvířata mají smysly o kterých toho dosud moc nevíme, není pochyb. Jejich citlivost na nejrůznější podněty, které my, jako "páni tvorstva" vůbec nevnímáme, je stále předmětem výzkumu. Jeden z nejnovějších provedli vědci z Havajské univerzity se žraloky.
Předmětem výzkumu byla citlivost žraloků na uměle vyvolané změny magnetického pole. Výsledky jejich práce byly publikovány ve věstníku Britské královské společnosti a překvapily celou řadu odborníků. Experimentu ze zúčastnilo sedm žraloků, šest běžných písečných a jeden kladivoun. Pokus probíhal v průběhu šesti týdnů a během této doby se ukázalo, že žraloci byli schopni odhalit místa s potravou za pomoci magnetického pole a to dokonce i tehdy, kdy jim nakonec bylo jídlo odepřeno. Jakmile se zapnulo uměle vytvořené magnetické pole, žraloci přestali křižovat svou umělou nádrž a vzrušeně se zaměřili přímo na cíl v očekávání nadcházejícího krmení. Pokud bylo magnetické pole vypnuto, žraloci ztratili o cíl zájem a začali znovu křižovat svůj bazén. Celý experiment měl potvrdit teorii, že žraloci vědomě dokážou používat magnetického pole Země k orientaci při dlouhých plavbách. Bylo totiž zjištěno, že dokážou plout stovky a stovky kilometrů naprosto rovně, jakoby je vedla magnetická střelka. Havajští vědci mají nyní v rukou důkaz, podporující tuto teorii.

Delfíni vědcům zamotali hlavu

Delfín si nemůže na rozdíl od ryb nebo suchozemských savců dopřávat spánku "na plný mozek", protože by se utopil. Spí tedy vždycky jen jedna jeho mozková hemisféra, zatímco druhá bdí a hlídá. Spící delfín se pomalu pohybuje v kruhu.
Jak v zajetí, tak ve volné přírodě byli delfíni většinou pozorováni při kroužení proti směru hodinových ručiček. Vysvětlovalo se o asymetrií mozku. Zřejmě je to špatné vysvětlení. Tenhle omyl odhalil Paul Manger, švédský neurolog specializovaný na delfíny, když se přestěhoval do nového působiště v Jižní Africe. Tam si všiml, že jihoafričtí delfíni krouží ve spánku ve směru hodinových ručiček. Potvrdily mu to noci strávené u bazénů v místních delfinárií. Výsledky pozorování jsou jasné - za směr kroužení spících delfínů nemohou hemisféry delfíního mozku ale hemisféry naší planety. Na sever od rovníku dávají delfíni přednost kroužení proti směru hodinových ručiček, na jižní polokouli krouží opačným směrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama