Září 2010

Spánek nemusí být žádný med!

18. září 2010 v 17:14 | kvetka

O klidném snění si většina zvířat může nechat jen zdát.
Bez spánku se nedá žít. Pro tělo každého živočicha je nezbytným procesem, při němž nadmíru důležité orgány, jakým je například mozek, čerpají novou energii a regenerují se. Spánek je ntolik nezbytný, že pokud je dlouhodobě odpírán, dotyčný živočich zemře. 
spanek medved

žirafa

13. září 2010 v 18:59 | kvetka
Když mi jí Teepek ukázal, zamyslel jsem se… a nevymyslel nic:) Zjistil jsem, že jediné, co vím o žirafách je, že jsou to zvířata. Velká zvířata. Proto jsem se rozhodl, že v tomto článku pro sebe, pro Teepka, pro čtenářku Naty i pro vás ostatní shrnu základní zhuštěné info o žirafách:
zirafa

  • výška: 4-6 m
  • délka: 3-4m
  • délka ocasu: asi metr
  • hmotnost: 600-1200 kg
  • délka březosti: 15-16 měsíců
  • počet mláďat: 1
  • pohlavní dospělost: 3-4 roky
  • délka života: 15-25 let
  • aktivita: denní
  • sociální jednotka: skupina

pinc

10. září 2010 v 20:02 | kvetka |  rasy psů
PŮVOD:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) byl během posledního století držený ve velkém počtu a plemenná kniha z roku 1925 zaznamenává nejméně 1300 záznamů. Stejně jako u Německého pinče, z četných barvených variací je čistokrevné pouze zbarvení černé se světlejšími značeními a sytě červené nebo červeno hnědé.
POPIS:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) je zmenšeným obrazem Německého pinče, bez stinných stránek vyplývajících ze zakrnělého vzhledu. Jeho elegantní čtvercová postava, je zřetelně viditelná díky jeho krátké a hladké srsti. Poměr jeho délky k výšce jeho postavy by měl činit jeho vzhled tak čtvercový, jak je to jen možné. Délka hlavy, měřená od špičky nosu k týlu, odpovídá polovině délky horní linie jeho těla, měřené od kohoutku až k základu ocasu. Lebku má silnou a podlouhlou, bez nadměrného týlového výčnělku. Přední část hlavy je plochá a bez vrásek. Stop je nepatrný, i když jasně ohraničený. Nos má dobře vyvinutý a černý. Čenich je zakončený ve tvaru tupého klínu, nosní most je rovný. Rty má černé, hladké a těsně přiléhající k čelisti, růžky rtů jsou uzavřeny. Horní i dolní čelist jsou silné. Žvýkací svaly má dobře vyvinuté. Oči má tmavé, oválně tvarované, s černě pigmentovanými a těsně přiléhajícími víčky. Špičaté uši má snížené a vysoko posazené, jsou tvarované do písmene "
pinc
V", jejich vnitřní okraje leží blízko u lící. Krk je ušlechtile zakřivený, ne příliš krátký, je suchý a bez laloku, jeho kůže je těsná a bez rýh. Horní linie těla je od kohoutku k zádi mírně skloněná. Kohoutek je v nejvyšším bodu linie zádi. Záda má silná, krátká a napnutá. Bedra jsou silná. Hruď má mírně širokou, v průměru oválnou, dosahuje až k loktům. Břicho a boky má ne příliš podkasané. Ocas je přirozený. Přední končetiny jsou při pohledu z předu silné, rovné a ne blízko u sebe, při pohledu ze strany jsou rovné. Okolí lopatek je dobře svalnaté, jsou tak svažující se, jak je to jen možné. Předloktí má silně vyvinuté a dobře svalnaté, při pohledu z předu a ze strany jsou zcela rovná. Přední tlapky má krátké a zakulacené, s dobře sestavenými a klenutými prsty, tzv. Kočičími, odolnými polštářky a krátkými, silnými a černými drápky. Zadeček při pohledu ze strany stojí šikmo. Hlezna jsou značně hranatá, silná a pevná, neotáčí se dovnitř, ani ven. Zadní končetiny jsou mírně dlouhé, široko posazené, svalnaté a šlachovité. Zadní tlapky jsou poněkud delší, než přední, opět s dobře sestavenými a klenutými prsty a krátkými a černými drápky. Kůže je po celém těle těsná a dobře přiléhající. Chůze je klusavá, při pohybu záda zůstávají pevná a trvalá. Pohyb je harmonický a jistý, s dobrou délkou kroku. Pro jeho klus je typický uvolněný a plynulý pohyb, se silným pohonem.
VÝŠKA:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) má v kohoutku 25 až 30 cm.
VÁHA:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) váží v rozmezí 4 až 6 kg.
SRST:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) má krátkou, hustou a hladkou srst, která je dobře přiléhající a lesklá, bez lysinatých míst.
Zbarvení je:
1.)"selfcoloured": - zbarvení je jelení červené, červeno hnědé, po tmavě červeno hnědou.
2.)"Black and tan": - zbarvení je lakovaně černé, s červeným nebo hnědým značením.
Značení by měla být tak tmavá, tak bohatá a tak jasně definovaná, jak je to jen možné. Značení jsou umístěná tímto způsobem: nad očima, na spodní straně hrdla, na spěnkách, na tlapkách, na vnitřní straně zadních končetin a pod kořenem ocasu. Na hrudi jsou 2 souměrné, čistě oddělené trojúhelníky.
CHARAKTER:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) je živý, čilý, veselý, energický a duchaplný sebejistý pes, vyvážené povahy. Jeho kvality z něho dělají příjemného a přátelského rodinného a společenského psa.
PÉČE:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Trpasličí pinč (Zwergpinscher, Miniature Pinscher) se průměrně dožívá 12-14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společenský pes.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.

Historie pudla

10. září 2010 v 13:24 rasy psů



Celosvětově snad nejznámějším, nejrozšířenějším a nejoblíbenějším společenským plemenem je bezpochyby pudl. Tento pes se v poslední době stal doslova synonymem pro společenského psa a dnes se vám snad ani nemůže podařit potkat člověka, kterýž by ho neznal. I přesto, že pudl byl původně používán k loveckým účelům, jeho krása, elegance, inteligence, věrnost a přítulnost z něho udělala oblíbeného domácího mazlíčka a okouzlujícího výstavního psa.
I přestože si dnes krásně načesané, upravené pudly jen stěží dokážeme představit při lovu, vzniklo toto plemeno ze psů čistě loveckých. Původní pudli byli středně vysocí, silní, hustě osrstění psi, kteří uměli výborně plavat. Byli využíváni především pro lov a aportování vodního ptactva. První zmínku o takových psech můžeme nalézt v "Historii animalum" ( 1536 ) švýcarského učence Konrada von Gesnera. Tento pes, kterého von Gesner nazával "canis aquatocus" se sice podobal více anglickému vodnímu španělovi, než pudlovi, ale v každém případě psi podobní pudlům se v Evropě objevili již velmi brzy, jak dokazují mnohá vyobrazení z doby Říma a Řecka. Někteří autoři předpokládají, že pudl přišel do Evropy z východu, nebo snad i ze severní Afriky.
V sedmnáctém století byli každopádně předkové pudlů v Evropě hojně chováni právě jako lovečtí psi. Z této doby také pochází typický střih. Tento střih, kdy se celá zadní část psa stříhala nakrátko, měl psovi usnadnit lepší pohyb ve vodě. Delší srst ponechaná na konticích a případně též v oblasti ledvin měla tato místa udržet v teple.
V druhé polovině devatenáctého století upadá chov pudla jakožto loveckého psa, ale vzrůstá jeho obliba v roli domácího mazlíčka. Nejméně uznání dostál pudl kupodivu v tak kynologicky vyspělé zemi jako je Anglie. Angličané nahlíželi na toto plemeno jako na zábavného psíka komedianta, který umí pouze předvádět laciné kousky v cirkusech. V Anglii se však poměrně dost rozmohl dnes vzácný šňůrový pudl...Tato varianta pudla patrně velkou měrou přispěla k úpadku plemene v polovině minulého století, protože péče o srst šňůrového pudla je velice časově náročná a především pracná. Také klasický lví střih pro svou náročnost oblibě plemene příliš neprospěl.
K radikálnímu zlomu v chovu pudlů došlo ve třicátých letech, kdy se na scéně objevil líbivý a poměrně jednoduchý karakulský střih. Tento střih získal pudlům ve velmi krátké době obrovskou popularitu, ale přinesl jim také mnoho problémů. Také Francie se uznání nového střihu dlouho bránila, ale nakonec jí nezbylo, než ho oficiálně uznat. Aby se však vlk nažral a koza zůstala celá, byl karakulský střih pozměněn na tzv. moderní střih.
K obrovského boomu v chovu pudlů došlo především po druhé světové válce, kdy mezi stávající výškové kategorie přibyl oblíbený trpasličí pudl. Od roku 1985 je povolený dokonce i toy pudl.
Pudl dnes patří mezi najčastěji chované psy nejen mezi společenskými plemeny, ale mezi plemeny psů obecně. K této obrovské popularitě příspívá vedle jeho povahy bezpochyby také praktická velikost malých variant a impozantnost velkého pudla, kterému se ne bezdůvodně říká královský.
Pudl je harmonicky stavěný pes s charakteristicky zvlněnou nebo do provazců se stáčející srstí, Plemenný standard dnes rozličuje čtyři výškové varianty.
Velký pudl 45-60 cm s tolerancí + 2 cm. Velký pudl je zvětšeninou středního pudla a má stejné typické znaky.
Střední pudl má kohoutkovou výšku mezi 35-45 cm.
Trpasličí pudl 28-35 cm. Je změnšeninou středního pudla a podle možností má mít stejné proporce s výjimkou velikosti. Nesmí vykazovat znaky nanismu.
Toy pudl do 28 cm, ideální typ má být 25 cm. Toy pudl je stejného typu jako trpasličí pudl, jeho proporce mají odpovídat standardu. Všechny znaky nanismu jsou vyloučeny, povolen je jen méně výrazný týlní hrbol.
Povolené barvy srsti jsou bílá, černá, stříbrná, apricot a hnědá.
V poslední době získávají na popularitě vícebarevní pudli, přestože dosud nebyli oficiálně uznáni FCI.
Pudl je dnes doslova klasikou mezi společenskými plemeny a v té široké škále velikostí, barev a střihů si dokáže vybrat snad každý. Přestože se někteří lidé dívají na toto plemeno s velkým smyslem pro zábavu a soutěžení. Ostatně i jeho obrovská popularita a rozšířenost svědčí o jeho kvalitách.
Povahově jsme všichni stejní, hraví, učenliví, inteligentní, ostražití, fanatičtí aportéři, neustále připraveni plnit lidská přání. Pohybovou aktivitou a nezměrným elánem nutíme člověka k aktivní činnosti.
Jsme vhodný pro chov v bytech, oproti ostatním krátko i dlouhosrstým plemenům mám výhodu v tom, že v podstatě nelínám.

kostr psa

8. září 2010 v 17:44 | ketka |  rasy psů

kostr psa
1
- lebka
2 - krční obratle
3 -krční obratle
4
- hrudní obratle
5 - bederní obratle
6 - stydká kost
7 - pánev
8 - ocasní obratle
9 - stehenní kost
10 -vřetenní kost
11
- nárt
12 - záprstní kosti
13 - holenní kost
14 - pánev
15 - žebra
16 - hrudní kost
17
-záprstní kosti
18
- prstní kosti
19 -zápěstní kosti
20 - vřetení kost
21 - loketní kost
22 - ramenní kost
23 - hrudní kost
24 - lopatka
25 - spodní čelist

jak odstranit zápach od psa?

4. září 2010 v 15:36 | kvetka |  rasy psů
Chováme v bytě psa - jak odstranit zápach od psa?

Pejsci, kteří jsou chováni v bytě vyžadují pravidelné procházky, alespoň dvakrát až třikrát denně. Co si budeme povídat, když je škaredé počasí,tak se nám ven zkrátka nechce. Ale, co s pejskem, který potřebuje vykonat svou potřebu a nemůže za to, že je venku škaredě?
Vyřešit tento problém můžeme poměrně jednoduše, stačí pořídit mu speciální psí toaletu (ta je úplně stejná, jak ta kočičí - tedy bedýnka a vhodné stelivo, nejlépe hrudkujícího charakteru). Nezapomínejte ovšem na to, že je to pouze provizorní řešení, protože psi potřebují pravidelný pohyb formou procházek.