Srpen 2010

civava z bevery hills

31. srpna 2010 v 16:23 | kvetka |  rasy psů

Proč pes vyje???

30. srpna 2010 v 11:42 | kvetka |  rasy psů
Náš pes má širokou škálu projevů chování, některé jsou žádoucí a jiné naopak nežádoucí a je jen na nás naučit se těmto jeho projevům porozumět a chápat, co nám tím vlastně chce "říct". Zamysleme se například nad pestrými hlasovými projevy jako jsou štěkání, vrčení, kňučení, slastné pochrupování, přátelské bručení nebo žalostné vytí. Proč pes vlastně vyje? Nejlepší odpovědˇ na tuto otázku asi najdeme v knize "Hovawart" autora pana Josefa Fábina, která vyšla v roce 2003 v nakladatelství Vašut. Autor na toto téma píše: " Tuto jeho vlastnost jistě nemůžeme zahrnout do problémového chování psa, ale v různých situacích a za různých okolností tento jeho projev - je-li častý nebo dokonce velmi častý a pravidelný - obtěžuje okolní sousedy, nebo dokonce i vlastního majitele." Jelikož jde o prastarý a dá se říci i symbolický "společenský" projev mnoha psovitých šelem, který v "řeči" těchto druhů měl a dodnes má mnoho příčin a významů, povězme si o něm právě z tohoto hlediska. Psí vytí si musíte spojit s chováním psa v určité situaci. Máte-li smysl pro rozpoznávání tónů, nechtěl jsem přímo říci "hudební sluch", slyšíte, že psí vytí je druhově různorodé. Jinak vyjí, když jsou smutní a jsou osamoceni a svolávají členy své smečky, když označují své teritorium, jinak vyje hárající fena oddělovaná od svých druhů, jejíž přirozená touha nebude naplněna. Jiné bude v těch případech, kdy vysoké tóny sirény, poplachových houkaček a znělek aut jejich vytí prostě vyprovokují. (Na této přirozené dispozici zakládají někteří majitelé "hudební výchovu a zpěv" svých miláčků.) Psi také na svoje vytí vzájemně odpovídají zejména v nočním klidu a tady opravdu asi půjde o sdělení: "Jsem tady, je to můj domov a teritorium." Zcela určitě však mohu říci, že u druhů z naší smečky poznám charakter vytí spolehlivě. Když vědí, že jsem doma a neplním jakousi nepsanou dohodu, a v době, kdy společně vycházíme do terénu, se více jak o hodinu opozdím, to se pak všichni tři seřadí pod balkon, zvednou hlavy do oken a trojhlasně laděným vytím mě volají. Uspokojí je, že jim z otevřeného okna po jménech řeknu - čekejte, ještě nemohu, nebo už jdu - pak jsou spokojeni a čekají, mají zkušenost, že to platí. Je zajímavé, že zcela spolehlivě poznají, když jsem nemocen, a proto s nimi ven jít nemohu. Všichni mě v takovém případě s kňučením očichávají, olizují moje ruce a nikdy mě vytím nevolají. Spokojí se s tím, že v době, kdy ležím nemocný, chodí na vycházky s manželkou nebo synem, časově omezeně. Protože jde skutečně o jeden ze zcela přirozených projevů psa, nedoporučoval bych jeho násilné utlumování. Jeho omezení v nevhodnou dobu, kdy může obtěžovat okolí, se zakládá na poslušnosti psů, kdy na kontakt a pokyn vytí přeruší, již také proto, že je kontaktujete a tím je soustředíte na něco jiného. Někdy však jsou vnější vlivy, které jejich vytí zapříčiňují, tak silné a dlouhotrvající a v nevhodnou dobu, že je lepší vzít je do domu, kde se zcela věnují pánovi, klidně leží, nikoho neobtěžují a jsou spokojeni." Je tedy jen na každém z nás, abychom dobře sledovali chování svého psa a jeho projevy v různých situacích a naučili se jim tak porozumět. Naše vzájemné soužití pak bude šťastnější a pohodovější. zdroj: www.hafbezobav.cz


pojmenovani

30. srpna 2010 v 11:39 | kvetka |  mořští živočichové
České pojmenování kosatka bylo přejato do vědeckého názvosloví z ruštiny a je obecně přijímáno.Složitější je pojmenování kosatky dravé v angličtině. Od 60. let 20. století se v anglicky mluvících zemích za výrazné podpory vědců prosazuje označení druhu vědeckým jménem orca, které je již populárnější než tradiční jméno "killer whale" - velryba zabiják, i když ten je veřejností stále široce používán. Existuje několik důvodů, proč je (v mnoha ohledech cíleně) prsazována
kosatka skace
změna názvu.Především je slovo velryba v názvu delfínovitého druhu matoucí.Za druhé je nízev orca obvyklý v řadě evropskách jazyků a mezinárodní spoluráce při výzkumu druhů vytváří významný tlak na sjednocení jmen.Navíc slovo zabiják často vyvolává mylný dojem, že tvor zabíjí lidi.Tuto reputaci je možno napravit jen prosazením odlišného jména, což má usnadnit prosazování ochrany tohoto druhu. Všeobecně se má za to, že "velryba zabiják"(killer whale) je špatným překladem jména z 18. století, které zvířeti dali španělští námořníci a který měl být správněji přeložen jako "zabiják velryb"(whale-killer). Skutečnost, že původní jméno bylo jen špatným překladem, také podpořila snahu o změnu jména. Naproti tomu velké množství lidí, kteří dávají přednost původnímu názvu poukazuje na fakt, že kosatky neochybně zabíjejí mnoho zvířat, včetně jiných kytovců.Zastánci původního názvu argumentují tím, že zabíjení v názvu se nevyskytuje pouze u španělských námořníků.Latinský název orca může být odvozen od Orca, boha podsvětí.Kmeny Haida v Britské Kolumbii nazývají zvíře skana (zabíjející démon).Japonci je nazývají šači (鯱), jehož kandži znak kombinuje s radikály pro rybu (魚) a tygra (虎). Jiný anglický název pro kosatku je Grampus.Koliduje však s názvem jiného kytovce (Grampus griseus - plískavice šedá) a nyní se používá jen zřídka.

Čivava zachránila kojence před chřestýšem

30. srpna 2010 v 11:30 | kvetka |  rasy psů
Americká čivava z Colorada se zachovala jako pravý pes ochránce. Postavila se totiž do cesty jedovatému chřestýši, jenž se blížil k jednoletému dítěti. Přestože má fena Zoey pár centimetrů, podařilo se jí zachránit kojence.
had

přibehy o hvezdičce

26. srpna 2010 v 21:20 | kvetka |  mořští živočichové
Malá holčička jde po pláži a hází hvězdice zpět do moře a v tom potká staršího pána. On se ji zeptá proč hází tyvězdice zpátky do moře. Ona řekne: "Slunce je vysoko a je odliv. Jestli je nehodím zpátky, tak
hvezdicka
 umřou." Starší pán odpoví: "Je jich tady ale spousta a ta pláž je dlouhá několik mil. Nemůžeš pro ně nic udělat." Holčička se sehne, zvedne další hvězdici, hodí ji do moře a řekne: "Tuhle jsem zachránila".

kosatka drava

26. srpna 2010 v 10:09 | kvetka |  mořští živočichové
(Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití.Je druhým nejrozšířenějším savcem na Zemi (po člověku), lze ji najít ve všech světových oceánech.je všestranným predátorem stojícím na vrcholu potravního řetězce, požírá ryby, želvy, ptáky, tuleně, žraloky a také jiné kytovce.Název "velryba zabiják (killer-whale, se používá zejména v angličtině) odráží její pověst velkolepého a obávaného
kosatka
mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis Plinia Staršího.Dnes už víme,že kosatka není ani velryba (pouze v nejširším smyslu, tj. pokud bychom pokládali všechny kytovce za velryby), ani nebezpečná člověku.Ve volné přírodě nebyl zaznemenán žádný záměrný útok kosatky na člověka, došlo pouze k několika málo případům, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí.Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily.Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária

puma

24. srpna 2010 v 22:16 | kvetka |  šelmi
Puma (Puma concolor )
Puma Se někdy nazývá kuguár, horský nebo stříbrný lev a panter . Je to svým vzrůstem velká kočka, ale vlastnostmi je bližší kočce domácí než jagáru či lvu, proto je řazena mezi malé kočkovité šelmy. Dospělá puma má jednobarevnou srst, šedou nebo plavou, spodní část těla bílá, mláďata jsou skvrnitá. Dlouhý ocas jí pomáhá udržet rovnováhu při běhu. Jako malé kočky přede, neřve. Drápy má zatažitelné, šplhá a dokáže vysoko vyskočit na strom.
Délka:                         150 - 270 cm
Výška:                         v kohoutku 60 - 70 cm
 Hmotnost:                    samci 40 - 100 kg
                                    samice 20 - 60 kg
Výskyt:
Žijí v Americe ve všech přírodních prostředí od od Kanady po Patagonii .
puma

Potrava:
Hlavní potravou pum jsou jeleni, nepohrdnou však ani menšími živočichy včetně ursonů. Puma často útočí skokem z výšky a překvapenou kořist pak usmrtí prokousnutím hrdla. Poté úlovek odtáhne do bezpečí a živí se zdechlinou. Někdy přiláká pach mrtvého zvířete medvědy i další zvířata, která se často smějí na kořisti přiživit. Někdy pumy loví i domácí zvířata, což vede ke konfliktu s člověkěm. Při lovu pum jsou tradičně používáni psi, kteří ji zaženou na strom, a lovci ji pak zastřelí. Pumy nejsou obvykle člověku nijak nebezpečné, jejich naříkavý hlas, nesoucí se v noci krajinou, může však působit strašidelně.

Rozmnožování:
Pumy žijí samotářsky a sdružují se jen na krátkou dobu námluv a páření, ke kterému může docházet kdykoliv během rok Pohlavní dospělost je ve 2,5 letech. Samice je v říji 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit.

Mláďata:
většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Doba březosti 90 až 96 dní. Puma může mít jeden vrh za dva roky. Při narození jsou slepá a narozdíl od dospělých mají na srsti tmavé skvrny a na ocase kroužky. Mláďata jsou sice odstavována ve věku tří měsíců, ale mohou s matkou zůstat až 2 roky. Během dospívání se přebarvují do dospělého zbarvení, které je v rámci areálu druhu velmi rozmanité. Podle zbarvení bylo rozlišeno až 24 poddruhů.

Je známo až 24 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a

Černy vlk

24. srpna 2010 v 21:53 | kvetka |  rasy psů
Když se řekne vlk, každý si představí šedou hustou srst. Ano, v Evropě má většina vlků šedý kožich, ale v Americe je více než polovina všech vlků černá (původí zbarvení amerických vlků je bílé). Nejvíce jich žije v zalesněných oblastech a nejméně v tundře. To by se dalo vysvětlit třeba tím, že v zimě je černá barva na pláních dost nevýhodná. To je sice pravda, ale podle studie molekulárních genetiků ze Stanfordovy univerzity má černé zbarvení celkem překvapivý původ.

cerny vlk
Analýza DNA ukázala, že vlci černou barvu získali díky mesaliancím s domácími psy. U nich je černá barva důsledkem mutace v genu pro takzvaný beta-defensin - protein, který je součást imunitního systému. Stejnou mutaci nyní vědci objevili u černě zbarvených vlků z Yellowstonského národního parku. Domnívají se, že mutaci do vlčích populací vnesli domestikovaní psi, u kterých se poprvé objevila si před 50 000 lety. Před 14 000 lety psi spolu s lidmi překročili Beringovu úžinu a začali se křížit s vlky.

Tohle je v podstatě první prokázaný přenos genové mutace domestikovaného zvířete na blízce příbuzný divoký druh. Ta může být u vlků čím dál významnější, protože s postupujícím oteplováním se zalesněná oblast bude rozrůstat na úkor tundry. Bílí vlci se tedy možná stanou vzácností, zatímco černým se bude dařit

Myčka na psy -3-

6. srpna 2010 v 20:36 | kvetka
Ve španělské Barceloně vymyslel Angel Segura zařízení, jenž dostalo název myčka na psy. Svým principem se blíží klasické myčce na auta. Vše se děje asi tímto způsobem: po dobu dvou minut je pes ostřikován vlažnou vodou se speciálním šamponem, další dvě minuty se oplacuje čistou vodou a nakonec je vysušen teplým vzduchem. Vše je seřízeno v teplotě psího těla. V přepočtu na naše peníze jedno takové umytí přijde na necelých 2000 korun.